Recenze: Cartwrightova studie manýrů

Román Justina Cartwrighta Peníze těch druhých není ničím víc než satirickým úšklebkem nad světem horní společenské vrstvy, jíž peníze zajišťují moc a nedotknutelnost. Kdo jsou ti lidé v perfektních oblecích, kteří se obklopují luxusem, aby dokázali bezchybnost své osoby? V Cartwrightově podání panoptikum z telenovely.

Peníze těch druhýchNakladatelství Argo

Peníze těch druhých není kniha o finanční krizi. Ač je hrozící pád starobylé banky Tubal & Co počátkem veškerých problémů, které je nezbytné řešit, informace ze světa financí a zákulisních machinací jsou omezeny jen na nejnutnější minimum. Kniha je především náhledem vztahů a manýrů rodiny Tubalů-Trevelyanů a několika málo lidí, jejichž konání může vážené Brity ohrozit.

Pod vedením Juliana Tubala-Trevelyana se totiž banka vydala na pole hedgeových fondů a následně se dostala do vážných finančních potíží. Banka může po tři sta letech fungování padnout, Julianovi hrozí vězení. Do celé věci se navíc začnou plést novináři rozhodnutí utajované transakce uvnitř banky odhalit a věc se ještě více zkomplikuje. Co teď? Může bohatá rodina, jejíž jméno je synonymem prestiže, celou situaci ustát?

Kniha se na celou onu nedotknutelnou, na první pohled dokonalou a stylovou vrstvu nejmocnějších dívá beze sporu s nadsázkou. Tu na ní často oceňovaly zahraniční kritiky, např. list The Financial Times o knize psal jako o „komedii manýrů“.

Jenže té snahy o satiru a jízlivost je snad až příliš, Justin Cartwright po celou dobu pracuje se stereotypy, ze kterých nedokáže vybočit. Starý finanční magnát po mrtvici téměř nedokáže dát dohromady srozumitelnou větu. Jeho mladší žena Fleur, bývalá (špatná) herečka, je spíše blonďatou dekorací domu než jeho právoplatným členem. Touží po svém životním dramatickém příběhu a starého nemohoucího manžela podvádí s fitness trenérem, který ji zcela zjevně využívá. Asistentka sira Harryho tráví celý svůj život v neopětované lásce ke svému zaměstnavateli. Pohledný charismatický Julian je nespokojený v roli, kterou mu přiřklo rodinné jméno, a trápí se v čele rodinné banky, zatímco jeho bratr Simon se lehkomyslně toulá po světě. Příběh v jejich podání nenabízí žádné zvraty či překvapení, jimiž by dokázal rozbít čtenářovo očekávání. Demaskovaní členové rodiny Tubalů-Trevelyanů po čase začínají nudit jako postavy z telenovely.

___________________________________________________________________________________

Celou recenzi si můžete přečíst na Klubu knihomolů.cz